Berounská zeleň má třetím rokem ve správě pozemky ovocného sadu Třešňovka, který postupně obnovuje, a ve kterém letos začala s mapováním vzácných a ohrožených druhů. Třešňovka stejně jako další přiléhající pozemky na vrchu Šibenci v Berouně jsou cenné především díky faktu, že se jedná o zachovalý biotop stepních porostů přímo v intravilánu města. Na tento druh porostů se přitom zpravidla váže výskyt vzácných a ohrožených druhů. První učiněné nálezy jsou více než zajímavé a zahrnují ohrožený hmyz, rostliny i plazy.

Spolek pozemky udržuje ručním kosením a extenzivní pastvou a s botanickým a entomologickým průzkumem začal letos na jaře, a to v koordinaci s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny, a také spolkem Pražská pastvina, který už řadu let podobné aktivity provozuje na pozemcích v Radotíně (kde zmapoval mimo jiné výskyt kriticky ohroženého okáče metlicového). Právě pro rozmnožování okáčů panují na berounské Třešňovce ideální podmínky, neboť sad samotný i přiléhající borový lesík nabízí svou vyvýšenou polohou, kostřavovým porostem a dostatkem osluněných kmenů perfektní příležitost pro výskyt, rozmnožování a život tohoto vzácného motýla.

Výsledky prvních průzkumů překvapily i samotné členy spolku. Prokázaly výskyt pěti ohrožených druhů hmyzu, a to včetně zmíněného okáče. „Věřili jsme, že okáč metlicový si Třešňovku časem zvolí jako své stanoviště a bude sem migrovat z dalších blízkých lokalit, pokud mu budeme schopni vytvořit odpovídající podmínky, ale to, že se zde stihne usídlit již v prvním roce našeho managementu, předčilo naše očekávání…” doplňuje k nálezu Kateřina Nepustilová, která se ve spolku o mapování vzácných živočichů stará. Dále byly zdokumentovány tři vzácnější rostliny a předpokládá se, že extenzivní pastva kombinovaná s ručním kosením by měli mít příznivý vliv na zdejší semennou banku a probudit k životu další ohrožené zástupce z říše rostlin. Třešňovka a přilehlé pozemky jsou také domovem zatím blíže neurčeným ještěrkám a bylo zde pozorováno i mládě ohrožené užovky hladké, jejíž výskyt je rovněž vázán na stepní biotop.

Od června 2021 se spolek může managementu lokality i mapování ohrožených druhů věnovat ještě intenzivněji, a to díky podpoře Norských fondů a Státního fondu životního prostředí. Pod projektovým názvem Berounské stepi bude nyní pokračovat v pravidelném mapování bezobratlých, a to ve spolupráci s týmem z katedry Zoologie Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy, pod vedením Vojtěcha Koštíře, který je rovněž aktivním členem spolku Pražská pastvina.

Spolek v rámci svých osvětových aktivit plánuje na území sadu Třešňovka umístit informační ceduli, a seznámit tak se svými nálezy berounské obyvatele a návštěvníky této oblíbené vycházkové lokality.

Jaké ohrožené druhy můžete na berounské Třešňovce potkat? 

foto: Kateřina Nepustilová

Projekt je financován z Norských fondů a Státního fondu životního prostředí.