Na konci roku se završila tříletá snaha zmapovat druhovou rozmanitost na Třešňovce a přilehlých pozemcích. Kontinuální monitoring a sepsání závěrečné zprávy měli na starost Vojtěch Koštíř a Antonín Hlaváček z katedry Zoologie PPFU.

Těší nás, že se naplnil náš původní předpoklad, že se jedná o přírodně velmi cenné území. Citujeme ze Závěrečné monitorovací zprávy, kterou bychom rádi dali v následujícím roce celou veřejně k dispozici:

Druhy nalezené na vrchu Višňovka svědčí o vysoké biologické kvalitě této lokality. Byla zde nalezena celá řada chráněných (10) a ohrožených druhů (28), a dokonce i jeden druh chráněný na celoevropské úrovni. Celkem bylo nalezeno 452 druhů, ovšem vzhledem k tomu, že průzkum byl zaměřený pouze na některé skupiny a použité metody jsou více či méně selektivní, lze předpokládat, že skutečná diverzita může být i více než třikrát větší. Dobrý přehled máme o denních motýlech. Na lokalitě bylo nalezeno 46 druhů denních motýlů, což z ní dělá přírodovědně velmi hodnotné místo. Na relativně malém prostoru je nahuštěn biotop lesostepi, kostřavové drnové stepi a mezofilní květnaté louky. Višňovka svým umístěním v těsné blízkosti CHKO Český kras, na východním okraji města Beroun, vytváří vhodný prostor pro tah mobilnějších druhů (například kriticky ohroženého okáče metlicového). Z hlediska mobilního hmyzu se jedná o unikátní biotop, sloužící jako tzv „stepping stone“, který otevírá možnost disperce i směrem na jih. Kromě toho, biotop na Višňovce je důležitým střípkem lokalit, na nichž se vyskytuje metapopulace okáče metlicového (Hipparchia semele). Je prokázáno, že aby populace tohoto druhu přežila, nestačí zachovat pouze několik málo udržovaných lokalit s perfektním trávníkem s kostřavou na níž žijí housenky, ale klíčová je mozaika různě velkých lokalit (Strien et al. 2011, Hanski et Thomas 1994). To nakonec potvrzuje i rychlý ústup tohoto dříve všudypřítomného motýla, který se nyní vyskytuje pouze v Praze, Českém krasu a na Mostecku. Již jen přítomnost tohoto druhu na lokalitě ukazuje nejen, že aktuální péče o Višňovku je dobrá, ale především, že by lokalita měla být i oficiálně chráněna, přinejmenším formou VKP (významný krajinný prvek) a to zvláště pak, když je velká část lokality přímo v majetku města. Bohužel jsme svědky opaku a v těsném sousedství lokality nyní probíhá bytová výstavba. Přitom lokalita je plná ohrožených druhů. To může být třeba, z běžné krajiny mizející motýl vyžadující kostřavové trávníky, soumračník čárkovaný (Hesperia comma), druh extenzivních pastvin, který v některých částech České republiky již vymizel. V seznamu nalezených denních druhů motýlů figurují i další druhy, které se za posledních 20 let staly vzácnými a v běžné krajině již není možné je potkat, jako je okáč strdivkový (Coenonympha arcania), okáč rosičkový (Erebia medusa), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta) nebo modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). Kromě nich se zde vyskytuje i několik přímo zákonem chráněných druhů.  

Kromě motýlů se jedná o celou řadu dalších ohrožených stepních druhů, je to například křís ostruhovník černý (Metropsis inermis). Jeho přítomnost do určité míry dokládá historickou kontinuitu biotopu. Z brouků (Coleoptera) je zásadní výskyt celoevropsky významného květokrase (krasce) třešňového (Anthaxia candens), jehož larvy se vyvíjí pod kůrou starých osluněných třešní. Zde je velmi chvályhodné, že je na lokalitě vysazeno několik nových mladých třešní. 

Celospolečensky nejvýznamnější je „skupina“ opylovačů. Mezi opylovače bychom sice mohli zařadit i třeba motýly (Lepidoptera), ovšem mezi nejvýznamnější opylovače patří dvoukřídlí (Diptera) a blanokřídlí (Hymenoptera). Veřejnost má často za to, že jediným důležitým opylovačem je včela medonosná (Apis mellifera), ovšem opak je pravdou, včela medonosná je jen střípkem z pestré mozaiky a opylování zajišťují i další druhy. To je i důvod, proč jsou důležité i lokality jako je tato, kde je vhodné prostředí pro vývoj opylovačů (např. 80 druhů nalezených blanokřídlých). Místa s podobně velkou biodiverzitou by měla být vědomě chráněna. Co se týče blanokřídlých, mezi nejvýznamnější druhy patří chránění čmeláci rodu Bombus, nejraritnější z nich je ubývající čmelák lesní (Bombus sylvarum) vyskytující se na zachovalých loukách a lesostepích. Ze včel byl významný nález pískorypky mochnové (Andrena potentillae), což je včela, která je náročná na zdroje potravy a vyhovují jí zdejší louky, protože má v oblibě nízké stepní mochny, které na lokalitě pomáhá udržovat pastva i sešlap návštěvníků. Mezi další ubývající včely pak patří třeba pískorypka Andrena viridiscens a čalounice černobřichá (Megachile nigriventris). Oba druhy potřebují v blízkosti hnízdiště bohatý zdroj pylu i nektaru a využívají bohatě kvetoucí bělotrny a chrastavce. Významným nálezem je i kutilka Aporus unicolor, parazitický druh, vázaný na výskyt silně ohrožených sklípkánků (Atypus). Lze tedy předpokládat, že sklípkánci se na lokalitě, případně v blízkém okolí vyskytují, avšak zachytit tohoto skrytě žijícího živočicha pomocí využitých metod monitoringu by bylo velké štěstí. 

Při zachování současné péče o lokalitu může Višňovka být dál důležitým bodem a nášlapným kamenem v metapopulační dynamice celé řady druhů z CHKO Český kras. Na lokalitě mohou druhy nejen žít a rozmnožovat se, ale také přes ní migrovat. I vzhledem k možnému tlaku na zástavbu by bylo vhodné zvážit územní ochranu lokality Višňovka ať již formou přírodní památky, případně jejím vyhlášením jako významného krajinného prvku. Město Beroun vlastní pozemek s velmi vysokou biodiverzitou, a tudíž vysokou přírodní hodnotou, kterou by se mělo pyšnit. Z výše zmíněných důvodů je vhodné podporovat aktivity vedoucí k podpoře biodiverzity, jako je odstraňování náletových dřevin, výsadba ovocných stromů, mozaikové sečení či pastva apod. Případný tlak na výstavbu by měl být v případě lokality s tolika ohroženými druhy nemyslitelný (vzhledem k tolika ohroženým a chráněným druhům) a proti veřejnému zájmu (rekreační oblast s komunitním přesahem, navíc velkým množstvím druhů opylovačů). Doporučujeme volenou péči o lokalitu konzultovat se Správou CHKO Český kras, přestože se jedná o lokalitu již za hranicemi oblasti. Z pozorování vyplývá, že návštěvnost lokality v souvislosti s rekreací místních obyvatel není nijak v rozporu s její ochranou, naopak, místy může sešlap vytvářet vhodné podmínky pro růst některých živných rostlin. 

Jaká je budoucnost Třešňovky? Za spolek budeme usilovat o to, aby co největší plocha z tohoto území byla v budoucnu chráněna – týkat se to samozřejmě může v podstatě výhradně pozemků v majetku města. Nicméně i tak jde o nezanedbatelně velké území. Pomoci nám můžete i vy.

Projekt Berounské stepi je podpořen z Norských fondů a Státního fondu životního prostředí.

#berounskestepi